sobota 7. března 2015

Peču



Ahoj,

tady na blogu už jsem docela chvíli. Ale uvědomila jsem si, že všechny příspěvky, které jsem se rozhodla publikovat, byly sesmoleny v období, kdy jsem hodně prokrastinovala, hodně jsem se nudila a hodně mě nic nebavilo. V přesně takovém období se nacházím i ted. Jsem trošičku lůzr, ale za většinu mého krachu si můžu nejspíš sama. Mám ráda svůj život (i přes to, že nemám moc ráda sebe) a většinou mě jen tak žít prostě baví. Mám kolem sebe spoustu fajn lidí a zažívám spousty fajn věcí (hlavně, když je u toho spousty fajn rumu). Nicméně ted už jsem nějaký pátek bez práce a život mě fakt neba. Jakože nebaví v globálu. Ve světlejších chvílích mě toho baví dost. Nemůžu říct, že by mě nějaký jeden koníček vystihoval. Nikdo o mně nemůže prohlásit: "Jo, Eva! To je běžkyně - lezkyně - ekoložka - always vložka (nehodící škrtněte)!" Ale právě ta různá spousta věcí a zájmů mě dělají takovou, jaká asi jsem, že jo. (A nejspíš všichni známí se shodnou na tom, že jsem prostě střelená). A už se snad pomalu dostávám k jádru pudla. Moc ráda peču! A nestydím se za to. A je mi jedno, že si kamarádi dělají srandu z toho, že místo abych šla na pivo, tak peču sušenky ve tvaru jelena! A protože jsem ted bez práce, tak mám dost času. A můžu si upéct třeba jáhelník, který zbožnuju a to i přesto, že jeho příprava trvá asi 2 hodiny! A já si tady napíšu recept. Možná se někomu (některé) z vás bude líbit a třeba si ho upeče. Ale spíš pochybuju. A proto si ho tady dám hlavně pro sebe, abych nezapomněla, jak se ta dobrůtka dělá a abych nezapomněla, že ji umím vyrobit.Určitě všichni ví, že jáhelník je staročeská pochoutka z jáhel a jablíček (a se vším možným dalším jako jsou rozinky a oříšky a tak) a ještě jednou musím upozornit, že je na výrobu časově náročný. Není náročný na přípravu, to ne. Ale když si člověk vezme, že se nějakou chvilku vaří jáhly, potom se peče jáhlový základ a pak ještě tvaroh a bílky...Není to buchta na plech a už vůbec na mugcake z mikrovlnky.

Pekla jsem to v koláčové formě (mám pocit, že z IKEA, ale nejsem si jistá) a dá se to nakrájet na pěkných 12 kousků. No a potřebovala jsem na to:

500g balení jáhel
500g tvarohu
3 jablka o klasických rozměrech (na obrázku jsou dvě, protože to třetí bylo nefotogenické
2-3 vajíčka (v receptu jsem našla 3, ale použilajsme dvě, protože já vejce moc nemusím)
50 gramů mouky citrónovou šťávu, rumové aroma (může být i rum, že jo :) ale pak už to nebude zdravé)
mandlové plátky na ozdobu
glukopur nebo cukr (třtinový) - jen na doslazení, dle chuti (já bych toho nejradši dala dvacetosm kilo, ale pak bych byla ještě větší buřt)







Jáhly musí být uvařené a pokud možno by měly obsahovat co nejméně vody, takže pracně scedit a klidně nechat chvíli odstát, aby všechna voda skapala. Pečení pak zabere méně času (a ušetříme energii, taky keš za elektřinu a taky planetu). K jáhlům pak přidáte žloutky (jeden musí zůstat do tvarohu), já jsem tedy dala žloutek jenom jeden. Dále přidáme mouku a cukr (a klidně si do těsta přisypejte ořechy nebo rozinky).Celou žlutou směs ted nacpěte do formy a dejte péct tak na 220 stupnů. Nemůžu říct přesně, jak dlouho budete péct. Já peču většinou tak 30 minut minimálně (podle vláčnosti hmoty). Jsem v tomhle hrozná, všechno dělám od oka a podle zkušeností. Nicméně hmota by měla na konci téhle části vypadat zhruba tak, že by měla být ztuhlá (relativně "vysušená", prostě po dloubnutí by v ní neměl zůstat ďolík. Musíte brát ale v potaz, že se na jáhly poté dává zapéct ještě na cca 15 minut tvaroh a bílek. Takže pokud to budeme mít upečené hodně, tak to bude suché (nedejbože spálené) a pokud málo, tak se nám to bude rozpadat. Co se týče teploty. Prvních deset minut peču na těch 220°C a pak to na 10-15 minut stáhnu na 180°C). No nic, pečeme. Jedeme dál!
Ted smíchejte vejce,tvaroh a třeba cukr, ok.
A nastrouhejte si jablíčka a přidejte k nim citrónovou štávu, aroma dle libosti trochu cukru. Fajn!
Tak, ted jste uznali, že je žlutá hmota tak akorát, tak na ni dejte v jedné vrstvě jablíčka a na ně rozetřete tvaroh. Hm, fakt super. Vždycky to tak dělám, ale ted mě napadlo, že jablka můžu smíchat rovnou s tvarohem. No nic. Co už. Příště.



Každopádně ted to dáme ještě zapéct tak na 10-15 minut.

A přichází moje oblíbená fáze veškerého pečení. Šlehání sněhu z bílků. Takže až po deseti až patnácti minutách vytáhneš jáhelník z trouby, tak na něj ještě krásně napatlej sníh. A posypej ho mandlemi. Já do sněhu přidávám místo cukru glukopur, aby byl krásně bílý. A ted už se to peče jenom chviličku. Jenom tak do zlatavého nádechu. Já jsem určitě sledovala nějaké buzzfeed video, takže to mám spíš hnědé, ale pořád dobré.

No a než si uklidíte bordel v kuchyni, tak jáhelník vychladne a je to boží svačina. A ještě božejší snídaně. Tak snad bude chutnat a já jdu snít o tom, jak ze mě (až vyrostu) bude Dita P.

















PS: omlouvám se za chyby, některé nejsou spojené s tím, že jsem debil, ale s tím, že mě moc nechápe moje klávesnice.


PSs: Fotky jsme pořizovaly s kámoškou Nikou, jejím fotákem. Takže je ona asi vlastník. Tak snad nekradu duševní vlastnictví.

Žádné komentáře:

Okomentovat